Význam meruněk
Tato kulturní ovocná dřevina byla známa už r. 2000 př.n.l. v Číně, kolem r. 800 v západní Evropě a ve středoevropských státech až ve 14. století. Všechny v ČR pěstované odrůdy vznikly z meruňky obecné. Skutečnost, že se obyvatelé pohoří Karákoram v Pákistánu dožívají průměrně o deset let více než Středoevropané, bývá vysvětlována právě vysokou spotřebou meruněk.
Léčivé účinky meruněk dle literatury:
- podporují imunitu a zhášení volných radikálů
- omlazují a zpomalují stárnutí buněk
- zlepšují náladu
- ozdraví sliznice, kůži, vlasy, nehty
- podpoří tvorbu buněk
- zlepší krevní obraz
- pomohou od suchosti sliznic krku a nosohltanu
- zmírní astmatické příznaky
- příznivě ovlivňují vývin organizmu dítěte
- urychlují rekonvalescenci nemocných
- podporují vitalitu organizmu
- podporují periastiku střev
- léčí bolesti žaludku
- snižují arteriosklerotické změny v cévách
- regulují krevní tlak
Plody meruněk mají vysokou dietetickou i zdravotní hodnotu. Kromě přímého konzumu poskytují širokou možnost nejrůznějšího využití v domácnosti i ve zpracovatelském průmyslu. Se zřetelem na chemické složení a komplexní využitelnost jsou meruňky strategickou plodinou, která má kromě jiných hodnot význam i při léčbě po ozáření. čerstvé plody obsahují 12 volných aminokyselin. Sto gramů sklizených plodů meruněk obsahuje 2100 jednotek provitaminu A (karotenu), 130 jednotek vitaminu B2, 81% vody, 1 % kyseliny jablečné, 3,9 % cukru a 11,8 % extaktních látek. Semeno meruněk obsahuje 39 - 41 % oleje. Z minerálních látek obsahuje 39 - 41 % oleje. Z minerálních látek obsahují plody meruněk nejvíce draslíku, fosforu, síry, vápníki, hořčíku, sodíku, železa a chlóru. Významný je i podíl pektinových látek hlavně z hlediska jejich vlivu na snižování cholesterolu. Kromě provitaminu A a vitaminu B2, obsahují meruňky vitamin C, P, E, B1, a PP.
Více z