Význam meruněk

Tato kulturní ovocná dřevina byla známa už r. 2000 př.n.l. v Číně, kolem r. 800 v západní Evropě a ve středoevropských státech až ve 14. století. Všechny v ČR pěstované odrůdy vznikly z meruňky obecné. Skutečnost, že se obyvatelé pohoří Karákoram v Pákistánu dožívají průměrně o deset let více než Středoevropané, bývá vysvětlována právě vysokou spotřebou meruněk.

 

Léčivé účinky meruněk dle literatury:

  • podporují imunitu a zhášení volných radikálů
  • omlazují a zpomalují stárnutí buněk
  • zlepšují náladu
  • ozdraví sliznice, kůži, vlasy, nehty
  • podpoří tvorbu buněk
  • zlepší krevní obraz
  • pomohou od suchosti sliznic krku a nosohltanu
  • zmírní astmatické příznaky
  • příznivě ovlivňují vývin organizmu dítěte
  • urychlují rekonvalescenci nemocných
  • podporují vitalitu organizmu
  • podporují periastiku střev
  • léčí bolesti žaludku
  • snižují arteriosklerotické změny v cévách
  • regulují krevní tlak

 

Plody meruněk mají vysokou dietetickou i zdravotní hodnotu. Kromě přímého  konzumu poskytují širokou možnost nejrůznějšího využití v domácnosti i ve  zpracovatelském průmyslu. Se zřetelem na chemické složení a komplexní využitelnost jsou meruňky  strategickou plodinou, která má kromě jiných hodnot význam i při léčbě po  ozáření. čerstvé plody obsahují 12 volných aminokyselin. Sto gramů  sklizených  plodů meruněk obsahuje 2100 jednotek provitaminu A (karotenu),  130 jednotek vitaminu B2, 81% vody, 1 % kyseliny jablečné, 3,9 % cukru a  11,8 % extaktních látek. Semeno meruněk obsahuje 39 - 41 % oleje. Z minerálních látek obsahuje 39 - 41 % oleje. Z minerálních látek obsahují  plody meruněk nejvíce draslíku, fosforu, síry, vápníki, hořčíku, sodíku, železa a  chlóru. Významný je i podíl pektinových látek hlavně z hlediska jejich vlivu na  snižování cholesterolu.  Kromě provitaminu A a vitaminu B2, obsahují meruňky  vitamin C, P, E, B1, a  PP.


Více z